Staré traktory na českých polích.
Na rok 2001 připadla dvě výročí, která jistě neunikla zájemcům o techniku, jmenovitě zemědělskou. Před sto padesáti léty byl v českých zemích sestrojen první parní traktor a před sto léty, v roce1901, byl v USA vyroben první provozuschopný traktor se spalovacím motorem, předchůdce současných traktorů.
Tyto vynálezy nezanedbatelně ovlivnily nejen zemědělství a venkov, ale i život všeho lidstva. Zvýšila se produktivita zemědělské práce, a tak se nadbyteční lidé přesunuli z vesnic do měst, čímž byl posílen průmysl a další obory, stoupla produkce zemědělských výrobků, čímž klesla jejich cena, což vedlo k zvýšení spotřeby, tedy k zvýšení životní úrovně.
První projekt parního stroje, který by měl nahradit namáhavou potažní práci v zemědělství, dostala k posouzení Vlastenecko-hospodářské společnosti v roce 1851 od nadporučíka 57. pěšího pluku Josefa Bauera. Jeho stroj byl zkoušen v Židlochovicích, ale pro vysoké výrobní a pracovní náklady se více neuplatnil. Výkon stroje byl 6,5 k, za 12 hodin provozu spotřeboval 420 kg černého uhlí, obsluhovali jej strojník a topič.
Stejně neuspěšně jako Bauerův stroj skončily i parní traktory Angličanů Roberta a Paula. Dalšímu Angličanovi Johnu Fowlerovi se podařilo vyřešit parní orbu pomocí dlouhých lan. Pluh byl tažen buď dvěma parními stroji zakotvenými na obou koncích pole, nebo jedním parním strojem a na opačné straně pole strojem kotevním. Parní orba se rozšířila i do českých zemí, koncem devatenáctého století zde už bylo evidováno 365 souprav.
Počátkem dvacátého století v českých zemích byly podle francouzského vzoru používány lanové orby také s benzinovými motory. Tyto stroje jako první začal v roce 1905 vyrábět Josef Pejšek z Kralup nad Vltavou. Později se se objevily lanové orby elektrické.
V té době už byly v USA vyráběny traktory se spalovacími motory, první traktor byl sestrojen v roce 1901 (Hart-Parr). Traktory se rychle šířily do celého světa. Do střední Evropy se ovšem dostávaly pomalu, protože zde byly oblíbeny, především v Německu, motorové pluhy. Ty u nás začal jako první vyrábět Václav Snětina z Přistoupimi, dalšími výrobci byli Vilém Michl ze Slaného, Rudolf Bächer z Roudnice, Laurin & Klement z Mladé Boleslavi a Českomoravská továrna na stroje v Praze. Později je vyráběli F. a J.Kovaříkové z Prostějova, Koloc, Špička a spol. a další výrobci.
Traktory jako univerzální tahače se v českých zemích začaly ve větší míře šířit až po první světové válce. Bylo to také zásluhou legionářů, kteří už mohli obdivovat americké traktory na Sibiři. Na česká pole se začátkem dvacátých let dostávaly především americké stroje Fordson, John Deere, Case, a Mc Cormick. První český traktor vyrobily Škodovy závody Plzeň v roce 1926. Protože se poptávka po traktorech zvyšovala, objevili se další výrobci. Koncem dvacátých let zahájilo jejich výrobu ČKD Praha (Praga AT 25) a Wichterle & Kovařík v Prostějově (Wikov). Po roce 1930 zahájila výrobu traktorů firma Svoboda v Kosmonosích u Mladé Boleslavi. V té době bylo používáno asi 3000 traktorů a 350 motorových pluhů.
Ve třicátých létech dvacátého století byl český traktorový trh už poměrně dost pestrý, mimo domácích značek byly prodávány především stroje americké a německé: Fordson, John Deere, Case, Mc Comick, Lanz-Buldog, Deutz, Hanomag, Kramer, Fend, Normag a další. Jestliže jednoúčelové motorové pluhy byly používány hlavně na velkostatcích, traktory měly universální použití a jejich pořízení se vyplatilo i malozemědělcům. V této souvislosti je nutno se zmínit o jednoduchých a levných - vskutku lidových - traktorech (tříkolový Universal a rámový Pluto) vyráběných Janem Pujmanem v Novém Ransku.
Během druhé světové války byl pro nedostatek paliv trh s traktory téměř zastaven, stávající stroje byly upravovány na pohon dřevoplynem. Po válce se dostavil hlad po traktorech, české zemědělství totiž, přes krutý totalitní dohled, přežilo okupaci bez větších ran. Velkou pomoc poskytla UNRRA, která dodala do Československa 2025 amerických traktorů (Farmall, Massey-Harris, Ferguson, atd.). K nim přibyly nové domácí traktory Zetor 15, Zetor 25, Svoboda 15 a Škoda 30.
Rok 1948 a následná kolektivizace znamenaly velkou pohromu pro zemědělství, které se s ní nikdy nevyrovnalo. Přispělo k ní i dění na trhu se zemědělskými stroji. Veškerý dovoz traktorů ze Západu byl zastaven, výroba domácích traktorů byla soustředěna do Závodů na valivá ložiska v Brně, kde byly vyráběny traktory Zetor 15, Zetor 25 A, Zetor 25 K, později Zetor Super 35. Ze zahraničních byly dováženy pouze masivní sovětské pásové DT-54 a Stalinec-80.Většinu traktorů a dalších zemědělských strojů, používaných v českém zemědělství před rokem 1950, odebraly majitelům státní orgány, které je předaly Státním traktorovým stanicím, kde při budovatelském překračování norem je úderníci brzy zničili.
Na konci padesátých let se pokoušela pražská automobilka Praga uplatnit i na traktorech svůj vynikající vzduchem chlazený motor (původně vyvinutý pro téměř nezničitelný vojenský nákladní automobil V3S). V prašném prostředí však motor neuspěl, stejně jako vzduchem chlazené motory Tatra, použité na prostějovských kombajnech ŽM-330 (první a zároveň poslední typ obilních kombajnů, které na českém území byly seriově vyráběny). Ze zahraničních traktorů se částečně osvědčily východoněmecké kultivační traktory RS-09 s dvou- nebo čtyřválcovými motory.
Brněnský monopolní výrobce traktorů (podnik měl postupně různé názvy) dospěl ve vývoji přes Zetor Super 50k unifikovaným řadám - ve své době světově konkurenceschopných traktorů. Začátkem šedesátých let vznikly traktory UŘ-I (Zetor Major 2011, 3011, 4011), koncem šedesátých let traktory UŘ-II (Zetor Crystal 8011). Tyto traktory a jejich modifikace, vyráběné také ve slovenském Sv.Martině a v polské Lodži, je možno ještě v současnosti hojně spatřit na českých i zahraničních polích.
V sedmdesátých létech sice začal téměř jednobarevný československý traktorový trh být doplňován menším počtem traktorů sovětských, polských, východoněmeckých a rumunských. Domácí brněnský výrobce, který měl v plánovaném východoevropském hospodářství (RVHP) zajištěný plánovaný odbyt, začal stagnovat, jeho výrobky postupně technicky i morálně zaostaly. Poměrně úspěšně se podařilo v české zemědělské velkovýrobě uplatnit traktory Škoda 180 (motor LIAZ), od počátku sedmdesátých let stavěné “na koleně” v STS Mimoň.
V letech 1948 až 1988 byly v Československu nové traktory pouze na příděl, podle pořadí - mohly je kupovat a vlastnit jen tzv. socialistické organizace (o výjimečném prodeji mimo pořadníků rozhodovaly jakési politické komise). V roce 1988 byl nákup nových traktorů umožněn i soukromým osobám. Krátce po roce 1989, když byl možný dovoz zboží ze Západu, objevili se na českém trhu američí výrobci, kteří dodnes využívají přetrvávající české megalománské velkovýroby a dodávají jí silné a drahé traktory.
Na traktorech pohybujících se v uplynulých sto létech na českých polích se objevila celá řada unikátních technických zajímavostí. Nejdříve je nutno upozornit na viditelný kontrast proti dnešku, do roku 1960 byla většina traktorů vyráběna bez kabiny řidiče.
Jeden z prvních motorových pluhů na českém území vyráběla před 1.světovou válkou První rakouská továrna motorových pluhů Viléma Michla ve Slaném. Její výrobek měl čtyřválcový benzinový motor o výkonu 80k(59 kW), maximální rychlost 8 km/hod, obsluhovali jej dva lidé, jeho cena byla 20 000 K, k zajímavostem patřily vysouvací ostruhy na železných kolech. První seriově vyráběný traktor ze Škody Plzeň měl v roce 1926 výkon 30 k (22 kW), měl čtyřválcový motor s elektromagnetickým zapalováním, palivem byl benzin, petrolej nebo dynalkol. Nejrozšířenějším typem firmy Svoboda byl traktor Svoboda Diesel Kar 12k (9 kW). Jednoválcový motor s ležatým válcem byl umístěn na masivním čtyřkolovém rámu, převodová skříň byla hnaná klínovými řemeny, které se napínaly posunem celého motoru.
Ze zahraničních strojů patřily do roku 1945 k nejzajímavějším traktory německé. V Kölnu byly vyráběny vzduchem chlazené traktory Deutz, Gabriel Kramer dovážel do Československa jednoválcové traktory s ležatým válcem a rámovou konstrukcí. Pásové traktory Hanomag se později osvědčily i na válečných frontách. Jedny z nejpozoruhodnějších traktorů, které byly v českých zemích používány, byly stroje Lanz-Buldog. Měly jednoválcové dvoudobé motory (polodiesel) se žárovou hlavou. Při startování se musela nejdříve hlava válce nahřát plamenem (žárovou lampou). Jeden z prvních typů Lanz-Buldog 12 neměl zpáteční rychlost, před jízdou zpět bylo nutno motor zastavit a nastartovat opačným směrem. Další německý traktor Normag EG 60 byl poháněný generátorovám plynem vzniklým spalováním dřeva.
Po válce upoutávaly svým vzhledem pozornost vysoké americké traktory John Deere a Farmall, jezdící na petrolej, které měly přední kola těsně u sebe, jednalo se prakticky o tříkolová vozidla.
V roce 1946 zahájila Škoda Mladá Boleslav výrobu svého nejslavnějšího, leč posledního, traktoru Š-30(22 kW). Dvouválcový čtyřdobý naftový motor se vyznačoval vysokou životností, avšak jeho výroba krátce po roce 1948 skončila. Byl vybaven elektrickým zapalováním - při startu byl používán benzin. Traktor měl pět rychlostí dopředu (4 až 21 km/hod.) a jednu dozadu, přední náprava byla odpružena listovým pérem, bylo možné brzdit každé zadní kolo zvlášť. V roce 1946 byla také v Brně zahájena výroba traktorů, prvním byl Zetor 25(18 kW). Měl dvouválcový čtyřtaktní naftový motor. Startování bylo ulehčováno žhavícími svíčkami a dekompresorem(otvírač ventilů). Měl šest rychlostí (3 až 32 km/hod.), neodpérovanou přední nápravu, uzávěrku diferenciálu. Z něho byly odvozeny pomalejší typy Z-25A a Z-25K. V roce 1960, kdy postupně končila jejich výroba, prodávaly se asi za 18 tisíc Kčs.
V roce 1960 byly také vyráběny Z-Super 35 (čtyřválcový diesel)a Z-Super 50, který se prodával (byl na příděl) za 30 000 Kč, a Zetor Major 3011 v ceně asi 25000 Kčs. Z-3011 měl tříválcový vznětový motor o výkonu 23 kW, desetistupňovou převodovku, pružinami odpérovaná přední kola a kapalinovou brzdu zadních kol. Výroba tohoto tříválcového traktoru byla v Brně ukončena začátkem sedmdesátých let, v současnosti jej patrně ještě vyrábějí některé rozvojové země, do nichž byla licence prodána. V roce 1963 byla zahájena výroba traktoru Zetor Major 4011, což byl prakticky masivnější Z-3011, jehož motor byl rožšířen na čtyři válce. Od tohoto výrobku byly odvozeny další typy brněnské továrny.
Traktory UŘ-II (první typ Z-Crystal 8011), vyráběné od konce šedesátých let, mimo vyššího výkonu motoru, robustnosti a velké spotřeby nafty neoplývaly mimořádnými technickými přednostmi, obratně však v kolektivizované zemědělské velkovýrobě řešily úbytek lidí a generační problémy.
Autor: Robert Fischer, 18.1.2007
Další článek o vzniku traktorů
Zajímavé pojednání o historii traktorů jsem převzal z agrowebu