Traktory změnily svět (1.část)
Zemědělství nebylo vždy tak okrajovým oborem jako v současnosti, vzhledem k nízké produktivitě práce se jím v polovině 19.století zabývala větší část obyvatelstva. Předtím než se i na polích uplatnil spalovací motor - vynález Belgičana Lenoira a Němce Otta, byla na poli jedinou tažnou silou zvířata; kůň, skot, osel atd. Zemědělství se brzy spalovacích motorů zmocnilo, zabudovalo je do traktorů. Po sto padesáti letech si bez traktoru nelze zajištění výroby potravin představit, přičemž se zemědělstvím zabývá desetkrát méně lidí než dříve.
V roce 1851 byl v českých zemích sestrojen první parní traktor a v roce 1901 byl v USA vyroben první provozuschopný traktor se spalovacím motorem, předchůdce současných traktorů. Tyto vynálezy významně ovlivnily následující vývoj zemědělství a přispěly k proslavení práce českých a československých techniků, dělníků a zemědělců.
Projekt parního stroje, který by měl nahradit namáhavou potažní práci v zemědělství, v roce 1851 dostala k posouzení od nadporučíka 57. pěšího pluku Josefa Bauera Vlastenecko-hospodářská společnost. Jeho stroj byl zkoušen v Židlochovicích, ale pro značné výrobní a pracovní náklady se více neuplatnil. Výkon stroje byl 6,5 k, za 12 hodin provozu spotřeboval 420 kg černého uhlí, obsluhovali jej strojník a topič.
Stejně neuspěšně jako Bauerův stroj skončily i parní traktory Angličanů Roberta a Paula. Daleko úspěšnější byla lanová orba Angličana Johna Fowlera, jemuž se podařilo využívat parní stroj, aniž by s ním musel přejíždět po poli. Pluh byl tažen buď dvěma parními stroji zakotvenými na koncích pole, nebo jedním parním strojem a na opačné straně strojem kotevním. Parní orba se rozšířila i do českých zemí, koncem devatenáctého století zde už bylo evidováno 365 souprav.
Počátkem dvacátého století se v Čechách také začala, podle francouzského vzoru, uplatňovat lanová orby s benzinovými motory. Tyto stroje jako první začal v roce 1905 vyrábět Josef Pejšek z Kralup nad Vltavou. Později se se objevily lanové orby elektrické.
V té době už byly v USA vyráběny traktory se spalovacími motory, které se rychle šířily do celého světa. První traktor zn. Hart-Parr byl sestrojen v roce 1901. Do střední Evropy se ovšem dostávaly pomalu, protože v té době zde, hlavně v Německu, získaly velkou oblibu motorové pluhy. Jako první začal motorové pluhy v Čechách vyrábět Václav Snětina z Přistoupimi. Dalšími výrobci byli Vilém Michl ze Slaného, Rudolf Bächer z Roudnice, Laurin & Klement z Mladé Boleslavi a Českomoravská továrna na stroje v Praze. Později je vyráběli F. a J.Kovaříkové z Prostějova, Koloc, Špička a spol. a další výrobci.
Traktory jako univerzální tahače se v českých zemích začaly ve větší míře šířit až po první světové válce. Bylo to také zásluhou legionářů, kteří už mohli obdivovat americké traktory na Balkáně i na Sibiři. Na české pole se začátkem dvacátých let dostávaly především americké stroje Fordson, John Deere, Case, a Mc Cormick. První český traktor vyrobily Škodovy závody Plzeň v roce 1926. Protože se poptávka po traktorech zvyšovala, jejich výrobu také zahájily koncem dvacátých let ČKD Praha (Praga AT 25) a Wichterle & Kovařík v Prostějově (Wikov). Po roce 1930 zahájila výrobu traktorů firma Svoboda v Kosmonosech u Mladé Boleslavi. V té době bylo v Čechách používáno asi 3000 traktorů a 350 motorových pluhů.
Traktory změnily svět (2.část)
Ve třicátých létech dvacátého století byl český traktorový trh už poměrně pestrý, mimo domácích značek byly prodávány především stroje americké a německé: Fordson, John Deere, Case, Mc Comick, Lanz-Buldog, Deutz, Hanomag, Kramer, Fend, Normag a další.
Jestliže jednoúčelové motorové pluhy byly používány hlavně na velkostatcích, traktory se dostaly i k malozemědělcům. V této souvislosti je nutno se zmínit o vskutku lidových traktorech vyráběných Janem Pujmanem v Novém Ransku (tříkolový Universal a rámový Pluto).
Během druhé světové války byl pro nedostatek paliv trh s traktory téměř zastaven, starší stroje byly upravovány na pohon dřevoplynem. Celkově protektorátní zemědělství přežilo okupaci bez větších ran. Po válce se dostavil hlad po traktorech, který hodně uspokojila UNRRA, která dodala do Československa 2025 amerických traktorů (Farmall, Massey-Harris, Ferguson, atd.). K nim přibyly nové domácí traktory Zetor 25, Svoboda 15 a Škoda 30.
Rok 1948 a následná kolektivizace znamenaly velkou pohromu pro zemědělství, které se s ní nikdy nevyrovnalo. Přispělo k ní i dění na trhu se zemědělskými stroji. Veškerý dovoz traktorů ze Západu byl zastaven, výroba domácích traktorů byla soustředěna do Závodů na valivá ložiska v Brně, kde byly vyráběny traktory Zetor 15, Zetor 25 A, Zetor 25 K, později Zetor Super 35. Ze zahraničních byly dováženy pouze masivní sovětské pásové DT-54 a Stalinec-80. Většinu traktorů a dalších zemědělských strojů používaných v zemědělství před rokem 1950 odebraly majitelům státní orgány, které je předaly Státním traktorovým stanicím, kde je úderníci při budovatelském překračování norem brzy zničili.
Brněnský výrobce traktorů (podnik měl postupně různé názvy) i jako monopolní československý výrobce dospěl ve vývoji, přes Zetor Super 50, k unifikovaným řadám ve své době konkurenceschopných traktorů. Začátkem šedesátých let vznikly traktory UŘ-I (Zetor Major 2011, 3011, 4011), koncem šedesátých let traktory UŘ-II (Zetor Crystal 8011). Tyto traktory a jejich modifikace je možno ještě v současnosti hojně spatřit na českých i zahraničních polích.
V sedmdesátých létech sice začal být téměř jednobarevný československý traktorový trh doplňován menším počtem traktorů sovětských, polských, východoněmeckých a rumunských, ale i tak domácí výrobce měl v plánovaném hospodářství zajištěný takový odbyt, že nestačil uspokojovat poptávku, což vedlo k uspokojení a k stagnaci, jeho výrobky technicky mírně zaostaly. Když byly po roce 1989 otevřeny hranice zahraničnímu zboží, objevili se na něm zahraniční, hlavně američtí, výrobci, kteří dovážejí silné a drahé traktory.
Autor: Sláva Dobrý